Cestování za volantem kamionu znamená pro práci řidiče nevyhnutelně rovněž nemalé přímé finanční výdaje, zejména při cestách na velké vzdálenosti. Ve většině evropských zemí je proto zavedeno takzvané stravné neboli lidově „diety“, které vyplácí zaměstnavatel řidičům jako zaměstnancům na cestách, a pomáhá jim tak pokrýt tyto vedlejší náklady.
Pokud třeba právě hledáte práci řidiče mezinárodní kamionové dopravy (MKD), nejspíše jste se v nabídkách firem s poznámkou o „dietách“, stravenkovém paušálu či paušálně vypláceném cestovném už setkali. A možná se vám tedy hodí pár informací, co to všechno znamená a co je pro vás výhodné a nevýhodné.
Tento článek rozebírá všechno, co potřebujete vědět o systému stravného v evropských zemích a také v některých dalších zemích světa.
Slovo „dieta“ pochází z řečtiny a znamená stravu, stravování – léčebnou dietu pro nemocné, ale i běžnou stravu pro zdravé. A v zaměstnání znamenají diety zkrátka peněžní náhrady stravného. V některých, zejména anglicky mluvících zemích se setkáme také s latinským výrazem „per diem“, který znamená „na den“, tedy právě peněžní náhradu denních výdajů za den strávený zaměstnancem na cestách, která je určena pro pokrytí zvýšených nákladů na jídlo či stravování. Také jako řidič kamionu budete velice často na cestách mimo domov – a na cestách si musíte kupovat jídlo často za vyšší ceny než domácí. Je povinností zaměstnavatele vám na tento cenový rozdíl přispět právě formou stravného.
Částka stravného – nebo v širším slova smyslu cestovních náhrad – by vám měla pokrýt většinu výdajů. Zaplatí vám tak podstatnou část výdajů za jídlo, ubytování a někdy i za ošacení, podle podmínek daného zaměstnavatele. Firmy mohou mít ohledně cestovních náhrad různou politiku: některé proplácejí zaměstnanci veškeré náklady, jiné pouze stravné a ubytování. Podle podmínek českého zákoníku práce vzniká zaměstnavateli při vyslání zaměstnance na pracovní cestu povinnost úhrady prokázaných nákladů; pouze stravné je propláceno formou paušální částky, kterou si firma stanovuje ve svých vnitřních předpisech v rámci zákonem stanoveného rozpětí.
Cestovní náhrady nebo mechanismy jejich proplácení se mohou podle jednotlivých firem částečně lišit. Některé firmy vyplácejí náhrady zaměstnancům už během cesty (nebo dokonce formou záloh před cestou, zejména pokud je cesta spojena s vyššími náklady), jiné vyúčtují náhradu až po návratu. Protože účelem cestovních náhrad je právě náhrada cestovních výdajů, nezdaňují se podle zákona o daních z příjmů. Na cestách je ovšem důležité vejít se s útratou do povolené částky, protože většina firem schválí zaměstnanci náhradu jen v rámci interně dovoleného limitu.
Pro nárok na standardní odpočet stravného z daňového základu je nutné splnit tyto podmínky:
V České republice určuje vnitrostátní sazby stravného Ministerstvo práce a sociálních věcí (z jeho stránek lze stáhnout oficiální znění příslušné vyhlášky). Podle ustanovení českého zákoníku práce (§ 156 a dále) je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu především jízdních výdajů (cestovného), výdajů za ubytování, zvýšených stravovacích výdajů (stravné) a tzv. nutných vedlejších výdajů. Výše stravného pro rok 2023 za každý den pracovní cesty je stanovena podle následující tabulky (rozpětí náhrad platí pro státní sféru, v soukromé sféře platí minimální hranice):
Zaměstnavatel má dále možnost poskytnout zaměstnanci daňově osvobozený příspěvek na stravování, a to formou tzv. stravenkového paušálu. Ten činí 70 % první sazby stravného (na 5–12 hodin) a pro rok 2023 se tedy rovná 107,10 Kč.
Pro zahraniční pracovní cesty stanovuje sazby stravného Ministerstvo financí, s rozlišením na jednotlivé země světa. Tyto sazby se každým rokem upravují; pro rok 2023 se například zvýšily o 5 € pro některé země, jako je Polsko, Švédsko nebo Dánsko, a aktuálně činí při vyslání na pracovní cestu z ČR např. na Slovensko 35 €, do Rakouska, Německa a Polska 45 €, do Nizozemska 50 € a do Dánska, Norska a Švédska 60 €.
V Polsku stanovuje maximální sazby stravného pro vnitrostátní pracovní cesty nařízení Ministerstva pro rodinu a sociální politiku. Zákonem povolené sazby v polských zlotých (PLN) shrnuje níže uvedená tabulka.
Také maximální sazby zahraničního stravného pro pracovní cesty mimo území Polska stanovuje nařízení Ministerstva pro rodinu a sociální politiku, přičemž se opět liší podle jednotlivých zemí.
Jestliže zaměstnavatel poskytne řidiči kamionu na cestě jedno nebo více jídel, případně jestliže jsou tato jídla poskytnuta bezplatně, snižuje se stravné o následující srážky:
Níže jsou v tabulce uvedeny maximální sazby stravného pro pracovní cesty v Dánsku, které jsou odpočitatelné od daňového základu. Podrobnější informace najdete na stránkách dánské daňové správy.
Podle nařízení dánské celní a daňové správy jsou maximální nezdaňované částky denního stravného pro zahraniční cesty stejné jako u cest vnitrostátních. Některé země mají ovšem přesto stanoveny jiné sazby, jako například:
Zaměstnanci v Německu mají v zásadě stejný nárok na stravné jako v jiných zemích, ale jeho výši reguluje spolkové ministerstvo financí. Podle zákona jsou tak hrazena jen dvě jídla denně (v rámci malého a velkého stravného), a to na vnitrostátních pracovních cestách v Německu i na zahraničních cestách mimo Německo. Sazby vycházejí z této základní úpravy:
Malé stravné: Tato sazba slouží pro pracovní cesty, na kterých je zaměstnanec mimo domov více než 8 hodin, ale méně než 24 hodin. Pro rok 2023 je tato sazba v rámci Německa stanovena na 14 €.
Velké stravné: Tato sazba se uplatňuje, pokud je zaměstnanec na pracovní cestě více než 24 hodin, a platí jako denní částka. Pro rok 2023 je tato sazba v rámci Německa stanovena na 28 €.
Nezapomeňte také, že pro pracovní cesty, které během jednoho dne trvají méně než 8 hodin, se náhrada stravného v Německu neposkytuje.
Cestovní náhrady se z pohledu německé právní úpravy (případně viz anglický komentář) považují za nezdanitelné jen tehdy, pokud se spotřebují za první tři měsíce nepřerušené pracovní cesty. Po uplynutí těchto tří měsíců jsou již považovány za zdanitelný příjem.
V lednu 2021 se sazby německého stravného poprvé po dlouhé době mírně změnily a později bylo oznámeno, že budou platit i pro rok 2023. Níže uvádíme v přehledné tabulce sazby denního stravného pro vnitrostátní a zahraniční pracovní cesty.
Vnitrostátní pracovní cesty
Jak jsme již zmínili, ve Velké Británii se pro cestovní náhrady používá výraz „per diem“, pocházející z latiny, a znamená zde částku poskytovanou zaměstnanci pro pokrytí nebo náhradu veškerých výdajů na pracovní cestě. Britská daňová služba HMRC hovoří ale o „platbě podle odstupňované sazby“. Dále stanovuje maximální částky cestovních náhrad, které se liší podle toho, zda pracovně cestujete v rámci Británie, nebo do zahraničí. Při překročení limitů HMRC se nadměrná částka náhrad již zdaňuje, a proto je důležité správně porozumět nejen systému sazeb jako celku, ale také politice konkrétní firmy, ve které se třeba ucházíte o zaměstnání.
V této části textu uvádíme sazby stravného HMRC pro vnitrostátní pracovní cesty.
Daňová služba HMRC stanovuje sazby stravného rovněž pro cestování mimo hranice Velké Británie (či přesněji Spojeného království). Pro pracovní cesty v rámci Velké Británie platí jednotné sazby, ale v zahraničí jsou částky cestovních náhrad (nejen stravného) rozlišeny podle jednotlivých zemí. Vzhledem k používání různých místních měn se přitom částky v britských librách (GBP) pohybují podle aktuálního kursu. Podívejme se na několik příkladů sazeb pro stravné a pro ubytování v různých zemích.
Spojené státy americké (USA)
Singapur
Úplný seznam denních sazeb cestovních náhrad a stravného podle jednotlivých zemí při vycestování z Velké Británie najdete na příslušných stránkách gov.uk s informacemi od služby HMRC.
Podle české právní úpravy, konkrétně zákoníku práce, může zaměstnavatel namísto skutečně prokázaných cestovních náhrad vyplácet také paušální měsíční nebo denní částku (další komentář viz např. zde). Ta je vhodná mimo jiné právě pro řidiče mezinárodní kamionové dopravy (MKD) nebo pro jiné zaměstnance, kteří tráví významnou část své práce na cestách: výhodou je zejména podstatné zjednodušení administrativy pro zaměstnavatele i zaměstnance, někdy může vzniknout také prostor pro finanční úspory. Konkrétní pravidla pro výpočet paušálu stanovuje ale v rámci zákonných mantinelů vždy zaměstnavatel.
Paušální vyplácení diet (cestovních náhrad) je mezi silničními dopravci velmi oblíbené a také pro řidiče jako zaměstnance představuje jeden z nejoblíbenějších benefitů. Znamená to totiž nejen zjednodušení administrativy a další výhody, ale především možnost kompenzace náročného života řidiče na cestách. Podívejme se tedy na výhody paušálních diet pro silniční dopravce jako zaměstnavatele.
Důležitým cílem každé dopravní firmy je usnadnit život sobě i svým zaměstnancům. Mnoho dopravních společností hledá proto taková řešení svých problémů, která jim přinesou výhody.
Firmy tak velice často bojují s kontrolou nad náklady na mýtné a na palivo. Právě pro tyto okruhy problémů přináší přitom šikovná a na míru šitá řešení společnost Eurowag. Nabízíme vám palivové karty a palubní mýtné jednotky, díky kterým můžete mít pod kontrolou výdaje za palivo i za mýtné v různých zemích Evropy. Podrobnější informace o našich produktech najdete na našich webových stránkách.
Nyní již tedy máte představu o výhodách a nevýhodách různých metod vyplácení cestovních náhrad a stravného, nebo chcete-li, diet. Pro ten který konkrétní způsob se nakonec musíte rozhodnout vždy vy sami, na základě vašich konkrétních potřeb. Někdy může být skutečně vhodné vyplácet cestovní náhrady podle skutečně prokázaných výdajů – potom zpravidla nemá smysl o jinak výhodném paušálu uvažovat.
