Polsko se nachází v srdci Evropy a efektivita jeho silničních tepen do značné míry určuje efektivitu cestování mezi západní a východní Evropou. Centrální poloha země je samozřejmě velkou výhodou – zaručuje opravdu snadný přístup do různých destinací. Je to ale také velká zodpovědnost. Polsko je klíčovým dopravním a logistickým uzlem. Co mohou řidiči kamionů očekávat kromě výborného domácího jídla v bistrech podél trasy? Přece jen hrají klíčovou roli v dodavatelském řetězci, který se někdy táhne na opravdu velké vzdálenosti. V jakém stavu je polská silniční infrastruktura, jaké jsou její problémy a dochází k nějakému pokroku? Pojďme to zjistit.
Za posledních deset let prošly polské silnice výraznou proměnou, ale jsou nutné další investice. Podle údajů polského Generálního ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) mělo Polsko na konci roku 2023 celkem 17 800 km státních silnic, z toho pouze 5 102,3 km rychlostních silnic (což zahrnuje 1 849,2 km dálnic a 3 253,1 km rychlostních silnic). Je to sice malé číslo, ale jedná se o silnice dobré kvality, které umožňují bezbariérové a poměrně rychlé cestování mezi velkými městy a hraničními přechody. Mají klíčovou roli v dopravě, neboť jsou to trasy, které využívají řidiči nákladních automobilů. Přestože se síť spojující velká a středně velká města stále více zahušťuje, pořád existuje mnoho úseků, kde řidiči musejí volit silnice nižší kategorie. To má vliv nejen na komfort jízdy, ale také na včasnost a plynulost dodávek.
Navzdory dynamickému rozvoji potřebuje polská dopravní infrastruktura stále velké investice. I když se silniční síť rozvíjí poměrně dynamicky, existuje mnoho problémů. I přes značné investice do infrastruktury jsou v zemi stále „zjevně zapomenuté“ oblasti, kde jsou cesty v opravdu špatném stavu. Podle zprávy GDDKiA bylo na konci roku 2021 nejhorším regionem Malopolsko – v tomto vojvodství byla v dobrém stavu méně než polovina silnic (39,9 % v nevyhovujícím stavu a 16,4 % ve špatném stavu). Je to následek dlouholetého podfinancovávání, které se projevuje v dopravním vyloučení některých regionů a nedostatkem bezpečnosti na odpovídající úrovni.
Paradoxem je, že nejvíce škod na silnicích způsobují nákladní vozidla (35 až 70 %), zejména ta přetížená. Bohužel nedostatky v dopravní infrastruktuře, která nutí řidiče využívat státní silnice, významně přispívají ke škodám, a co je ještě horší, k nehodám. Ačkoli Polsko dosáhlo v oblasti bezpečnosti silničního provozu určitého pokroku, stále zaostává za mnoha západoevropskými zeměmi.
Zpráva Evropské komise o bezpečnosti silničního provozu z roku 2023 nenechává nikoho na pochybách. Na jeden milion obyvatel připadá v Polsku 52 smrtelných dopravních nehod (1 893 osob), zatímco průměr EU je 46. I přes výrazné zlepšení v průběhu let je to stále vysoké číslo. Zde je však třeba ocenit řidiče nákladních automobilů! Ve srovnání s osobními automobily způsobují mnohem méně (a stále méně) nehod. V roce 2023 způsobili o 17,1 % méně nehod (celkem se jejich podíl snížil z 3,3 % na 2,8 %).
Nástroje pro správu vozového parku od Eurowag mohou být užitečné při udržování a případně i zlepšování těchto statistik. Software pomáhá například při plánování tras nebo sledování intenzity dopravy, jinými slovy pomáhá vyhnout se dopravním zácpám a zvýšit bezpečnost, ale také optimalizovat trasu a díky tomu ušetřit spoustu paliva.
Po informování o stavu polských silnic se nyní podívejme na konkrétní výzvy, kterým řidiči nákladních vozidel denně čelí. Existují tři problémy, které by jistě zmínil každý. Jaké to jsou?
1. Dopravní zácpy
Zácpy byly a (pravděpodobně) navždy budou hlavní starostí každého profesionálního řidiče. Přestože rozvíjejí trpělivost řidiče, ale i jeho zaměstnavatele a cílového zákazníka, je to právě on, koho se tento problém bezprostředně dotýká. Rozvíjející se polská silniční infrastruktura není schopna držet krok s rostoucím počtem vozidel na cestách, což je patrné ve velkých městech, jako je Varšava nebo Krakov, a lze to pocítit i v podobě znečištěného ovzduší. Přestože Londýn má nejhorší dopravní zácpy ze všech měst na světě (překonání vzdálenosti 10 km v centru města trvá 37 minut a 20 sekund), Vratislav je v celosvětovém žebříčku stále na vysokém, 21. místě (mezi New Yorkem a Ženevou), přičemž Lodž ji dohání (39. místo). Jako země se tedy Polsko řadí poměrně vysoko, pokud jde o čas promarněný v dopravních zácpách.
Pro řidiče kamionů nejsou dopravní zácpy o nic méně frustrující než pro obyvatele velkých měst. Narušují harmonogramy dodávek a mohou být opravdu stresující. Kromě toho, že vytvářejí další náklady na pohonné hmoty nebo provoz, mohou mít i vážnější finanční následky. V logistickém průmyslu je totiž včasné doručení mnohdy klíčové. Stále častěji se společnosti rozhodují pro řešení TMS. Díky systémům řízení dopravy (transport management systems) lze lépe kontrolovat včasnost doručení a provozní efektivitu. K dispozici jsou nástroje pro sledování dopravy v reálném čase, které umožňují předcházet dopravním zácpám nebo minimalizovat jejich dopad na provoz. Pomocí algoritmu ETA může řidič navíc přesně vypočítat čas příjezdu do cíle – algoritmus zohledňuje údaje z tachografu. Zahrnuje tak případné nutné přestávky nebo denní dobu řízení, která řidiči zbývá k využití.
2. Předpisy a jejich dodržování
Pokud jde o silniční předpisy, Polsko se integrovalo do Evropské unie. Co to znamená pro dopravní podniky? Musejí se dobře orientovat v pravidlech, protože přísné normy se mohou v jednotlivých regionech lišit v závislosti na nákladu. Společnosti však především musejí přísně dodržovat předpisy o bezpečnosti silničního provozu. Například v Polsku mohou řidiči pracovat dva týdny bez přestávky, maximálně však 90 hodin. Existují určité denní limity, doby odpočinku a požadavky na včasnou údržbu vozidel. Předpisy jsou poměrně přísné a jejich nedodržení má obvykle nepříjemné následky v podobě vysoké pokuty a v krajním případě i odtažení vozidla nebo pozastavení řidičského oprávnění.
Znalost předpisů a ostražitost ohledně případných průběžných změn může společnostem pomoci vyhnout se nepříjemným situacím, jako jsou například provozní zpoždění. Je důležité znát povinné silniční poplatky, emisní normy a různá regionální dodatečná omezení (ekologické zóny). Je třeba sledovat rozšíření rozsahu zboží, na které se vztahuje přeprava v systému SENT (pokuty za nezaregistrování do systému mohou přesáhnout 20 000 zlotých, asi 117 112 korun). Další důležitá informace se týká systému eToll – je nutné mít na paměti plánované rozšíření mýtného na silnice uvedené do provozu po roce 2017.
3. Kvalita silnic
Není pochyb o tom, že řidič nákladního vozidla, který ujede v průměru 87 000 km ročně, věnuje pozornost kvalitě silnic. Výmoly, špatné značení, nedostatečné osvětlení, nerovný povrch – každý nedostatek silnice na trase přímo ovlivňuje stav vozidla. A jak je známo, časté opravy jsou dalšími nevítanými náklady. Zvýšení kvality infrastruktury má přímý dopad na fungování dopravních podniků. Jakákoli technická závada často způsobuje zpoždění v dodavatelském řetězci. Celkový stav silniční sítě v zemi ovlivňuje kvalitu a efektivitu logistického sektoru.
Další rozvoj silnic a používání odolných materiálů k tomuto účelu mohou stav v transportním odvětví výrazně zlepšit. Pokud jde o údržbu silnic, Polsko by mělo zajistit pravidelné programy údržby, které nebudou zahrnovat záplatování obrovských výmolů, ale spíše budou předcházet jejich vzniku. V oblasti silniční infrastruktury jsou klíčová dlouhodobá řešení.
Když už byly probrány největší starosti řidičů kamionů na polských silnicích, zkusme se podívat do budoucnosti. S optimismem. Jaké jsou možnosti rozvoje a růstu?
Největší příležitostí jsou další investice do infrastruktury. Dobrou zprávou je, že už byl vytyčen správný směr. Vládní investice do dopravní infrastruktury se v posledních letech zvýšily, což dává naději nejen na rozvoj některých regionů, ale také na zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Jedním z takových projektů je Národní program výstavby silnic v letech 2014–2023 (s výhledem do roku 2025), který předpokládá výstavbu 3 900 km rychlostních silnic a dálnic a 57 obchvatů s náklady ve výši přibližně 107 miliard zlotých. Součástí programu je projekt výstavby Via Carpatia, koridoru spojujícího severní a jižní Evropu. Ten už byl částečně realizován a jeho dokončení je plánováno na rok 2025.
Čím více dlouhých a kvalitních úseků umožňuje objíždět velká města, tím větší je komfort pro řidiče v dopravě. Sledování nových tras usnadňují řešení od společnosti Eurowag – díky nim mohou řidiči plánovat trasy s ohledem na nově otevřené úseky a plně využívat možností, které nabízejí následné investice. Nové úseky často obklopují mnohem kvalitnější odpočívadla (MOP), kde mají řidiči povinné přestávky nebo zastávky na odpočinek.
Polsko se potýká s nesčetnými problémy v oblasti silniční infrastruktury. Přestože změny probíhají spíše pomalu, kousek po kousku se objevují nové úseky, které usnadňují cestování jak osobním, tak nákladním automobilům. Tlak ze strany Evropské unie a veřejnosti nutí vládu plánovat další investice.
A technologie, jako jsou řešení TMS, usnadňují každodenní život profesionálních řidičů. Pomáhají vyhnout se nepříjemným překvapením, jako jsou nekonečné dopravní zácpy, naopak umožňují být příjemně překvapen například objevením nově otevřených tras. Řešení Eurowag pomáhají s navigací, zvyšují provozní efektivitu a starají se o peněženku (palivová karta Eurowag je dobrým způsobem, jak ušetřit při tankování). Vyplatí se je vyzkoušet a zároveň se s optimismem těšit na další rozvoj dopravy!
